Valentýn se blíží

Než se nad tím někdo ušklíbne, tak bych ráda poznamenala, že svátků, kdy si můžete s někým dávat dárečky, není nikdy dost.

Taky není nic lepšího, než dorazit patnáctého do Lidlu nebo Penny a vykoupit zbylé kytky za polovinu ceny a cestou k pokladně přibrat zlevněné čokoládky ve tvaru srdce.

Na Asosu už naskladnili valentýnské dárky a nemůžu říct, že bych nějakýma srdíčkovýma ponožkama nebo pyžamem s rozkošným potiskem pohrdla. 50 odstínů svobody bude určitě taky kvalitní zážitek, který stojí za to v kině zažít. O zábavný program budu mít tedy postaráno, takže teď už jen přesvědčit mé okolí, aby ho se mnou sdílelo.

Dobré úmysly a cesta do pekel

Myslím si o sobě, že jsem hodný člověk.
A ráda pomáhám lidem.
Fakt.
Ale lidi jsou nevděčný mrchy.
A kazí mi náladu.
Tak jsem si sepsala pár věcí, které mi, doufám, aspoň trochu tu náladu zase zvednou.

#1 Naučila jsem se klávesovou zkratku pro hešteg. Jipí. Takže už to nemusím googlit pod heslem hashtag a pak to kopírovat. Což bylo... ehm... trochu trapné.

#2 Kamarádi, se kterýma můžu pomlouvat. Ale když je to pravda, tak to vlastně není pomlouvání. Jen výměna názorů. Nebo?

#3 Lísteček ve schránce, že si mám přijít na poštu vyzvednout balíček. Protože online nákupy ze zahraničí jsou nejlepší. Většinou jim trvá delší dobu než doputují, takže peníze, které na nákup padly, jsou už promlčené. A je to jako malý dárek ode mě pro mě.

#4 Už je únor! Takže za chvilku bude březen (Vážně!) a to už bude skoro teplo.

#5 Hell Bunny má v nové kolekci sytě růžový svetr. Miluju Hell Bunny svetry a miluju růžovou.

A to je ke dnešku vše #firstworldproblems

Sleduju / čtu / vařím / nakupuju

Co jsem tento týden...

...sledovala

You´re the worst / Nejsem do tebe blázen. Faktor zábavnosti velmi vysoko. Vážně. To musíte vidět. Netypická, velmi vtipná vztahovka o dvou sobcích, kteří jsou pro sebe jako stvoření. A ty hlášky... 

...četla

Věčné zpívají lesy, Trygve Gulbrassen. Miluju ságy. Komplikované, s temným tajemstvím, které rozděluje rodiny a hlavním hrdinům nedá spát.

...vařila

Dýňovou polévku. Úroveň složitosti - to zvládne každý, když to zvládnu i já. Mňam.

...nakupovala

IKEA. "Jedeme tam jen pro ty lampičky" "Jasný". Ehm... no a máme doma zase zásobu polštářků a povlaků na polštářky a svíček... 

Kdy si uvědomíte, že jste dospělí?

... když vám kamarád zatají, že si koupil PS4, aby se vyhnul přednášce o nutnosti investovat do důležitějších věcí, například koupi bytu.

A to i přesto, že dříve jste bývali komplicové ve zločinu zbytečného a nadměrného utrácení.

...když se ráno radujete, že vám došly volební lístky. Na adresu vašeho bydliště. Které není u rodičů.
A to i přesto, že vůbec nemáte jasno, koho budete volit.

Jop, asi jsem už konečně dospělá.

Sněhové vločky

Nemám ráda spoustu lidí, ale kdybych si měla vybrat, tak nejvíc mi lezou na nervy lidi se syndromem sněhové vločky.
Víte, jak žádné dvě vločky nejsou stejné a každá je speciální? Tak stejně takoví jsou jedinci s tímhle syndromem. Většinou se děsně vymykají normám a jsou kůl divní, musí překonávat různé nepřízně osudu a celkově nikdo nemá větší problémy než oni. Já mám celkem jednoduchý návod, jak je poznat - prostě je chci profackovat.

Co bych jim chtěla říct?

Ne, vážně nejste jediní s alergií na lepek a vážně na to nemusíte upozorňovat při každém jídle, ohrnovat nos nad nabídnutým rohlíkem, abyste o pět minut do sebe mohli natlačit čokoládovou tyčinku.

Ne, vážně nejste jediní, kdo toho má v práci hodně a nestíhá. I u ostatních se občas objeví nespokojený člověk, který je seřve.

Ne, vážně nejste jediné, na které občas někdo zapíská na ulici. Není třeba se tím chlubit ani se tvářit pohoršeně.

Ale neřeknu...
...zatím.

Co jsem tento týden...

...sledovala

Teen wolf / Vlčí mládě. Tenhle seriál mě dost chytl. Asi nejsem úplná cílovka (omluvou mi budiž, že ho většinou sleduju při žehlení), ale baví mě na něm vtipné dialogy, sympatické postavy (Stiles, Stiles!), celkem zajímavé zápletky (na seriál o... však víte... vlkodlacích) a také oblečení Lydie Martin, mojí druhé nejoblíbenější postavy. Momentálně jsem si dostala už do páté série a ne, nenudím se. Pořád má dost vysoký faktor zábavnosti.

...četla

Prostá pravda, Jodi Picoult. Už když jsem četla, že jde o knížku z prostředí amišské komunity, věděla jsem, že mě bude bavit. A navíc pro mě je cokoliv od Jodi Picoult zárukou dobrého čtiva. Knížka má kriminální zápletku, která se točí kolem vraždy novorozeněte. Všechno naznačuje tomu, že ho zabila mladá neprovdaná dívka z amišské komunity. Která popírá, že by byla těhotná. 

Já jsem knížku zhltla jedním dechem a konec mi vyrazil dech. 

...vařila

Gnocchi s tuňákem. Pro hodně lidí by to asi nestálo za zmínku, ale já jsem se donutila něco uvařit. Jen pro sebe. A naprosto jsem si zamilovala gnocchi zamilovala, protože něco tak dobrýho, jednoduchýho a rychlýho jsem už dlouho nepotkala. V podstatě se jen orestují a cokoliv, co má člověk doma, se tam nacpe #hautecuisine. Mňam.

...nakupovala

Boty. Krásně veselé s růžovým srdíčkem, abych překonala svoje zklamání z tohohle počasí. Což se úplně nepovedlo, protože teď je chci nosit a nemůžu, protože je hnusně #hardlife.

zdroj: asos.com

(Ne)komplimenty

Nesnáším komplimenty, za nimiž se skrývají urážky. Většinou to začíná idylicky. Krásný den, dost si na sobě dám záležet a mám ze sebe fakt super pocit. A to se pak zaručeně objeví někdo, kdo mě vrátí zpět na zem protože "To jako fakt budeš nosit, jo?" (Do teď jsem to měla v úmyslu.) nebo "Ty kalhoty jsou fakt super. Pěkně ti schovají břicho." (Já mám břicho, které potřebuje schovat? Nedík za upozornění.).

Přesto mám dva, které v mojí topce pekelných "komplimentů" zabírají první pozice.

1. "Ale jooo, k tvému stylu se to hodí."

Toto je odpověď, kterou dost často dostanu od kamarádky nebo přítele, když jim ukážu nějaký ze svých nových kousků. A vlastně se můžu jít úplně zahrabat, protože celý můj šatník je strašný.

2. "Na tobě si to dokážu představit."

Jop, díky. Takže už jsi nade mnou zlomil hůl a nemám se tě ptát na tvůj názor, protože se to nedá zlepšit.

Jediné, čím se tedy můžu uklidňovat, je to, že moje okolí je na mě moc konzervativní a ty Melissy si jednou stejně koupím...

I za těch 200 liber...